Únor je jako tajuplná žena,

v únoru je má mysl pohlcena,

tou zvláštní melancholií.

Co smysly uspává a rozum zabijí.

Únor, čas poklidného umíraní.

Únor, ta doba, kdy se hojí rány.

"Únor, jsou stopy v sněhu,"říkám

"co nevedou od nikud nikam."

Únor je pohled smutné lásce do očí

a hlava se Ti vůbec netočí,

protože víš, že Amor šípem minul.

On ještě včera s úsměvem Ti kynul.

Můj a Tvůj únor.

Podívej, jak život mezi prsty protéká.

Můj a Tvůj smutek.

Jakási nesplněná touha odvěká.

Tak chutná únor.